Zákaz zastavení/stání: dopravní značky, se kterými mají řidiči problém

Jedním z předpokladů úspěšného složení zkoušek v autoškole je bezchybná znalost dopravního značení. Přesto mnoho řidičů význam některých značek nechápe, případně si jejich funkci špatně interpretují. A pak jsou zde i takoví, kteří značení ignorují záměrně, protože jim dané umístění přijde absurdní. Chyba však často není jen v účastnících silničního provozu – české silnice jsou značkami doslova posety a jeden se v nich snadno ztratí.

Ale které konkrétní dopravní značení si zaslouží označení „problematické“? Na pomyslném seznamu byste stoprocentně našli dopravní značky B 28 Zákaz zastavení a B 29 Zákaz stání. Také se v nich nevyznáte a rádi byste si v jejich významu udělali jasno?

Jedním z hlavních nedostatků je fakt, že zákon nedefinuje dobu, po kterou se jedná o zastavení a od kdy jde o stání. Následující příklad hovoří za vše:

Když před domem v rámci stěhování přistavíte dodávku a budete do ní půl hodiny vynášet věci, v podstatě se stále jedná o zastavení. Pokud však automobilem přistavíte u trafiky a odskočíte si jen na pár minut, jde o stání.

Může však dojít i k situaci, kdy řidič zastaví nezávisle na své vůli – například v koloně. Jedná se o tzv. „zastavení vozidla“ a nelze ho klasifikovat jako přestupek. Platí to také pro poruchu automobilu, která neumožňuje dále bezpečně pokračovat, případně zhoršení podmínek jízdy (silný vítr, povodeň, překážka…). Zákaz stání či zastavení je možné beztrestně porušit i v případě „krajní nouze“ – tyto případy se však řeší až ve správním řízení.

Na zákaz zastavení a stání neupozorňují pouze svislé dopravní značky. Nahradit ho mohou také vodorovné dopravní značky, jejichž význam je naprosto identický. Přerušovaná žlutá čára umožňuje zastavení a zakazuje stání. Nepřerušovaná žlutá čára zakazuje obojí.